Oprava vily začala brzy po nákupu firmou na konci 90. let, začala provedením nových střešních krytin, aby do objektu nezatékalo. Dále byla provedena oprava interiéru. Po dokončení prací uvnitř došlo kvůli špatné instalaci k poruše vodovodního potrubí a vila byla celá vytopena. Většina prostorů se musela vysušit a renovovat. Také byla vyměněna okna ze 60. let, nová okna vychází z originálního architektonického řešení. Nově byly provedeny i vstupní dveře. Pro účely sídla firmy KTA byla navržena vestavba kanceláří do podkroví. Aby byl nový prostor dostatečně osvětlen, byla do střešní konstrukce zabudována střešní okna.
Po dokončení první fáze se začalo opravovat z vnější strany. Oprava fasády začala z dvorní strany směrem k průčelí. Po odstranění břízolitové omítky se pod ní našel původní cihlový obklad, což se stalo základem pro materiálové řešení horní části fasády. Materiálové řešení fasád bylo rozvrženo následovně: v přízemí je sokl z pískovce a okrová omítka, nad přízemím je využita kombinace cihlového obkladu a krémové omítky, a to s maximální snahou přiblížit se originálnímu řešení. Dále byly mimo jiné vytvořeny repliky konzol na místa, kde byly rozbity.
V přední části objektu byla na přízemní přístavbě z konce 50. let provedena bosáž, kvůli scelení vzhledu přízemí. Také byl přistaven vstupní portikus se schodištěm, který objektu vrátil princip dominantní vstupní části. Celý projekt byl završen položením dlažby, která propojuje vstup do vily s ulicí.
Vilu nechali postavit manželé Weinfurtovi v letech 1889 až 1890. Letopočet 1890, kdy byla stavba vily dokončena, také zdobí průčelí vily. Stavitelem byl Fr. Menšík. Vilu lze zařadit do období historismu. Jedná se o architektonický a celkově umělecký směr, který se rozšířil v devatenáctém století a který se svými prvky navrací ke slohům z historie, tedy k románskému slohu, gotice, renesanci, baroku i klasicismu. Vznikají umělé zříceniny, novogotika, novorenesance a podobně. Často se ale prvky charakteristické pro odlišné slohy kombinují a vytváří se tak architektura eklektická. Navíc se využívá modernějších technologií a vzniklé budovy proto nejsou návratem k technikám minulým, minulostí se pouze inspirují.
Před první světovou válkou od roku 1912 vilu vlastnil Josef Záruba. Po válce se majiteli stávají manželé Panýrkovi, kteří ve 30. letech pravděpodobně nechávají přistavět zadní část vily, která budovu znatelně prodloužila, a to včetně sklepu, v jehož novější části je strop železobetonový. Stylem je však přístavba velice blízká prvotní části vily, proto je těžké poznat, že se jedná o přístavbu. Objekt vily po této přístavbě již není téměř dokonale čtvercový, ale spíše podélný. Poté ve čtyřicátých letech získává vlastnické právo Josef Hofmann.
Po roce 1948 byla vila znárodněna a v letech 1959 až 1961 proběhla stavební úprava objektu, při níž došlo k přístavbě ze strany ulice, k vybourání dřevěných trámových stropů mezi patry a jejich nahrazením železobetonovými stropy a stropy z ocelových traverz s keramickými vložkami. Poté fungovala budova jako školní jídelna a družina. Obecně mnoho změn, které proběhly za socialismu, považuje památková péče jako nevhodné.
V období po Sametové revoluci, kdy vila bohužel celkem chátrala, vlastnila objekt společnost FOTOPRINT. Až roku 1998 vilu odkupuje firma KTA, která ji vlastní dodnes. Následně byla zahájena oprava samotné vily a roku 2001 byla zkolaudována vestavba podkrovní kanceláře. Ing. arch. Radek Dragoun, který jednal v souladu s památkovou péčí, dokončil roku 2003 dokumentaci pro přístavbu vstupního portiku (= otevřená sloupová hala) před vstupem do vily, jehož stavba spolu s vydlážděním přístupové cesty byla dokončena roku 2005. Snaha byla navrátit původní princip vstupní dominanty, který vila pozbyla socialistickou přístavbou. Dále proběhlo například sejmutí novodobých nátěrů, vyčistění profilace a zpevnění zachovalé původní výzdoby. Vila patří do památkové zóny Bezovka, která byla zřízena v roce 2003. V této památkové zóně je dochováno mnoho nejen vilových staveb z období funkcionalismu, moderny a historismu. Například Semlerova residence, dílo architektů Adolfa Loose a Heinricha Kulky nebo funkcionalistická vila Jiřího Freunda od architekta Leo Meisla.
Vila vystřídala za více než 135 let své existence mnoho majitelů a funkcí, má velmi bohatou historii. Firma KTA udělá vše v jejích silách pro zachování tohoto stavebního dědictví v památkové zóně Bezovka.
